Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost Blíževedly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Blíževedly
Farní kostel sv. Václava v Blíževedlech
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoin spiritualibus:
J.M. can. Mgr. Rudolf Repka
in materialibus:
Mgr. Milan Mordačík
trvalý jáhen
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Blíževedly
Římskokatolická
farnost Blíževedly
Území farnosti
Blíževedly • Skalka u Blíževedel • Stranné
Kontakt
Adresa sídlaPožárníků 120/134, Dubá, 471 41, Česko
Souřadnice
Datová schránkacni4tii
IČO63778092 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Blíževedly (lat. Bleiswedlium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Blíževedly a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je původně gotický, v 18. století raně barokně přestavěný, kostel sv. Václava v Blíževedlech.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o středověké farní duchovní správě v Blíževedlích pochází z roku 1364, kdy místní kněz odváděl papežský desátek 18 grošů ročně. Tato středověká farnost zanikla a od roku 1626 byly Blíževedly přifařeny k farnosti Kravaře u České Lípy. Matriky jsou pro oblast Blíževedel jsou zachovány od roku 1657. Ke znovuzřízení farnosti Blíževedly došlo v roce 1754.[2]

Od 2. poloviny 20. století byly, z důvodu nedostatku kněží v duchovní správě, vytvářeny v litoměřické diecézi farní obvody (kolatury několika farností). V rámci této praxe začaly být Blíževedly administrovány excurrendo vždy z nějakého většího centra. Od 1. června 1990 byla farnost Blíževedly spravována z Ústěku, od 1. srpna 1991 z Nového Boru a od 1. července 1993 z Jestřebí. Od 12. října 2020 začala být farnost spravována excurrendo ze Cvikova. Od 1. srpna 2022 je excurrendo spravovaná in spiritualibus (ve věcech duchovních) ze Cvikova, excurrendo in materialibus (ve věcech materiálních) z Dubé. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 30. 12. 1754 Ioannes Müller
  • 19. 12. 1768 Mathias Bugent
  • 5. 11. 1776 Florian Bendel, † 19. 11. 1813
  • 1814 Ign. Massopust, n. 6. 2. 1783 Polletscheiens, o. 23. 4. 1808, † 10. 2. 1855
  • 1848 Theod. Eschler, n. 6. 1. 1812 B. Kamnitz, o. 3. 8. 1835, † 17. 10. 1872
  • 1858 par. vacat, admin. interim. Thadd. Stoessel
  • 1859 Thadd. Stoessel, n. 16. 10. 1816 Leipa, o. 3. 8. 1840, † 14. 7. 1883
  • 1862 Wenc. Bittner, n. 1. 1. 1820 Bržehoryj, o. 26. 7. 1847, † 11. 10. 1879
  • 1879 par. vacat, admin. int. Franc. Stalla
  • 1880 Jos. Novotný, n. 11. 12. 1832 Aloysburg, o. 25. 7. 1857, † 13. 8. 1894
  • 1894 par. vacat, admin. int. Wencesl. Zörner
  • 1895 Anton. Herglotz, n. 10. 1. 1864 Kaadan, o. 27. 5. 1888, † 8. 2. 1935
  • 1905 Joann. Lischka, n. 24. 4. 1858 Leitmeritz, o. 24. 8. 1882, † 27. 7. 1922
  • 1. 12. 1922 Josef Kade, n. 28. 10. 1880 Georgswalde, o. 17. 7. 1904
  • x. 8. 1946 Alois Frajt
  • 1. 9. 1948 František Ondrouch
  • 1951 Václav Hataš
  • 1. 12. 1970 Jan Křížek, SDB
  • 1. 6. 1990 Milan Matfiak, adm. exc.Úštěka
  • 1. 8. 1991 Josef Pavlas, adm. exc. z Nového Boru
  • 1. 7. 1993 Ondřej Bakoň, adm. exc.Jestřebí
  • 1. 5. 2002 Josef Rousek, adm. exc. z Jestřebí, † 9. 10. 2020
  • 12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc.; od 1. 8. 2022 admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel svatého Václava Blíževedly bližší informace o bohoslužbách 50°36′35″ s. š., 14°23′58″ v. d. farní kostel[4] 16721/5-2840 (PkMISSezObrWD)
(Q14458074)
Sloupy a sochy
2. Sloup se sousoším Nejsvětější trojice Blíževedly 50°36′30″ s. š., 14°23′49″ v. d. trojiční sloup 21584/5-2841 (PkMISSezObrWD)
(Q37008575)
Venkovní kříže
3. Krucifix – kříž rodiny varhaníků Treuhlerů Blíževedly 50°36′25″ s. š., 14°23′14″ v. d. krucifix 54571/5-2842 (PkMISSezObrWD)
(Q37008563)
Zaniklé sakrální stavby
4. Kaple Panny Marie Bolestné Blíževedly nelze sloužit 50°36′18″ s. š., 14°24′3″ v. d.[5] hřbitovní kaple (zbořená)[2]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404. 
  2. a b c Macek, s. 22.
  3. a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Václava, Blíževedly [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  5. Kaple Panny Marie Bolestné, Blíževedly [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]